Planeta Saturn
Střední oběžná vzdálenost |
9,537 AU |
Doba oběhu | 10 756,20 dní (29,46 roků) |
Sklon oběžné dráhy k ekliptice | 1,31° |
Sklon osy rotace | 26,73° |
Průměr rovníkový | 120 536 km |
Průměr polární | 108 728 km |
Doba rotace | 10 hodin, 32 minut |
Hmotnost | 5,685 x 1026 |
Poměr hmotnosti vůči Zemi | 95,2 |
Hustota | 687,3 kg/m3 |
Gravitační zrychlení | 8,96 m/s2 |
Úniková rychlost | 35,49 km/s |
Maximální jasnost | -0,24 |
Průměrná teplota | -180°C (oblačnost, -139°C (v hladině 1 atmosféry) |
Atmosféra | 93% H2, 5% He, 0,2% CH4, H2O, NH3, stopy uhlovodíku, sloučenin síry, fosfanu, germanu |
Saturn je zástupcem obřích planet. Často se označuje za dvojče Jupiteru. Saturn je oproti Jupiteru 3x lehčí. Přesněji řečeno má 84% Jupiterova poloměru, ale jen 30% jeho hmotnosti. Jako jediná ze všech planet je lehčí než voda. Takže s větší pravděpodobností by se dalo říct že by Saturn plaval po vodě. Jeho rok je 30x delší než ten náš.
Nitro
Nejvýše leží atmosféra, asi 1 000 km pod ní pak začíná velmi silná (asi 30 000 km) vrstva tekutého molekulárního vodíku. Pod jeho vrstvou se nachází jádro z těžších prvků, které může být podle různých odhadů 6-22x těžší. Jeho teplota dosahuje cca 12 000 K. Saturn (podobně jako Jupiter) uvolňuje více tepla, než dostává od Slunce.
Atmosféra
Atmosféra Saturnu se velice podobá Jupiterově, je pouze o něco bohatší vodíkem (cca 96%) a chudším heliem. Do velké míry je za to zodpovědná vrstva drobných krystalků zmrzlého amoniaku ve vysoké atmosféře, silná zejména na letní polokouli, která tlumí barvy a dodává Saturnu poněkud nažloutlý vzhled. Teprve pod ní bychom mohli najít pásmovitou strukturu podobnou Jupiteru. Na rovníkovém pásu zde dosahují větry rychlostí až 450 km/s čili 1 600 km/h směřující od západu k východu. Kvůli těmto rychlím větrům se nedá přesně určit jak vlastně Saturn rotuje. Nově se ukázalo že planeta sama rotuje rychleji, než naznačovalo její magnetické pole, takže atmosféra ve skutečnosti se stává pásů proudících střídavě k východu a k západu. Ovály, víry a bouře jsou na Saturnu méně hojné než na Jupiteru. Hnědé ovály měří i více než 10 000 km v prlměru. Některé bouře se navzájem srážely a splývali, nebo naopak oddělovali. Nejznámější dostala přezdívku Dračí bouře. Nejpozoruhodnějším typem bouří jsou takzvané velké bílé ovály. Tento jev je velmi vzácný a vyskytuje se na severním pólu. Jížní pól planety se vyznačuje nakupením oblaků, vířícím jako obrovský hurikán. Nachází se přesně na točně a je obklopeno 30-75 km vysokou hradbou mračen. Vichry poblíž středu bouře vanou rychlostí 550 km/. tento gigantický vír je obklopen stovkami menších, ale přesto mohutných bouří. Polární vír se strukturou podobá hurikánu více než třebaVelká rudá skvrna. Jeho průměr činí 25 000 km.
Vnitřní měsíce a prstence
Nejvnitřnějším prstencem je poměrně průsvitný prstenec D. Od něj leží prstenec C. Je sice široký, ale také dosti průsvitný. Nachází se v něm Maxwllova mezera. Prstenec B je tím vnitřnějším ze dvou hlavních prstenců Saturnu. Je z prstenců nejširší a nejmohutnější, ale není homogenní. Cassiniho dělení je největší a nejdříve objevenou mezerou v prstenci. Tato mezera je dílem nejvnitřnějšího z větších měsíců, Mimasu. Prstenec A je vnější z nejjasnějších prstenců. Je poměrně homogenní, ovšem narušuje jej Enckeho dělní. Uvnitř této mezery obíhá a udržuje ji měsíc Pan, jehož největší rozměr činí 35 km. Další, Keelerova meza, leží nedaleko vnějšího okraje prstence a je pročišťována miniměsíčkem Daphnis. Vnější okraj prstence A je velmi ostrý. Jednou z příčin je rezonance s Janusem, další pak aktivita pastýřského měsíce Atlasu, jehož největší rozměr činí 45 km. Prstenec F leží trochu stranou od prstence A a je velice tenký, měří jen 100 km. Udržuje jej ,,v kupě" hned dva pastýře - Prometheus zevnitř a Pandora zvenčí. Oba pastýři mají tvar protáhlých balvanů, jejichž nejdelší rozměr přesahuje 100 km.