Planetky
Planetky jsou tělesa o rozměrech stovek metrů až stovek kilometrů. Jsou tvořeny horninami, kovy, nebo obojím. Většina z nicj obíhá Slunce mezi Marsem a Jupiterem, v oblasti, kterou nazýváme Pás planetek. V angličtině se používá výraz ,,asteroidy", pocházejí z řečtiny, a znemaná ,,hvězdě podobný". Do češtiny to překládáme jako planetka.
Ceres je ale díky průměru 900 km dost velký na to, aby měl kulový tvar, a proto je dnes podle nové konvence IAU klasifikován jako trpaslíčí palneta.
Od roku 1830 bylo objeveno mnoho dalších planetek a dnes je jich asi 400 000 zkatalogizováno a zhruba 14 000 jich má i své jméno.
Planetky rozdělujeme do několika skupin a rodin podle typu oběžné dráhy, která je časta dána společným vznikem, a dále podle jejich chemickým složení. většina planetek patčí do typu C (uhlíkaté), neboť obsahují relativně velké množství uhlíku. Jsou tmavší, načervenalé a trochu připomínají meteority, které označujeme jako uhlíkaté chondrity. Druhým typem planetek jsou planetky typu S neboli křemíkaté planetky, které tvoří 17 % celkového počtu planetek. Třetí kategorii je M neboli kovový typ. Planetky tohoto typu jsou tvořeny převážně ze železa a niklu.
Existují velké množství rodin planetek, které si také můžeme přidat do seznamu. Příkladem těchto rodin jesou palnetky Asten a Apollo, které kříží oběžnou dráhu Země. Dalším typem jsou Trojané, tělesa nacházející se na oběžných drahách 60° před a za planetou. Země žádné Trojany nemá. Domníváme se, že Mars má jednoho, Neptun pět, ale ale králem Trojanů je Jupiter s téměře 2 000 známými tělesy a dost možná dalšími, ještě neobjevenými.
Existují tělesa, která vykazují znaky obou, jako komet, tak plenetek, a vnášejí do problematiky ještě větší zmatek.
Jako první byla sonda Galileo, která se v roce 1991 přiblížila k planetce Gaspra, v roce 1993 následovala planetka Ida. Dalšími palnetkami byly Mathilde r. 1997 a Eros r. 2001. Sonda Deep Space 1 v roce 1999 navštivila planetku Braille a sonda Stardust se v roce 2002 přiblížila k planetce Annefrank. Koncem roku 2005 se japonská sonda Hayabusa dsotala k planetce Itokawa.
Průměrná vzdálenost od Slunce |
Doba oběhu | Doba rotace | Délka | rok objevu | |
951 Gaspra | 331 milionů km | 3,29 roku | 7,04 hodiny | 18 km | 1916 |
5535 Annefrank | 331 milionů km | 3,29 roku | neznámá | 6 km | 1942 |
4179 Toutatis | 376 milionů km | 3,98 roku | 5,4 a 7,3 dne | 4,26 km | 1989 |
4 Vesta | 353 milionů km | 3,63 roku | 5,34 hodiny | 560 km | 1807 |
253 Mathilde | 396 milionů km | 4,31 roku | 418 hodin | 66 km | 1885 |
1 Ceres | 414 milionů km | 4,6 roku | 9,08 hodiny | 960 km | 1801 |
243 Ida | 428 milionů km | 4,84 roku | 4,63 hodiny | 60 km |
1884 |
433 Eros | 218 milionů km | 1,76 roku | 5,27 hodiny | 31 km | 1898 |